tema tydne

17. ledna 2011 v 12:58 | kaanni
eský jazyk neboli čeština je západoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný se slovenštinou, poté polštinou a lužickou srbštinou. Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století. Česky psaná literatura se objevuje od 14. století. První písemné památky jsou však již z 12. století. Dělí se na spisovnou č., určenou pro oficiální styk (je kodifikována v mluvnicích a slovnících), a nespisovnou č., která zahrnuje dialekty (nářečí) a sociolekty (slangy) včetně vulgarismů a argotu. Spisovná čeština má dvě podoby: vypjatě spisovnou a hovorovou. Hovorovou češtinu je třeba odlišovat od češtiny obecné.
Česky mluví zhruba 11,5 mil. lidí, z toho přes 10 mil. v Česku.[1] V důsledku několika vystěhovaleckých vln v uplynulých 150 letech hovoří česky i desetitisíce emigrantů a jejich potomků, zejména na Slovensku, v USA, Kanadě, Německu, Rakousku, Rumunsku, Austrálii, na Ukrajině a v řadě dalších zemí.
Čeština je flektivní jazyk, vyznačující se komplikovaným systémem skloňování a časování. K písemným záznamům použivá latinku, obohacenou o znaky s diakritikou. Pro výslovnost je charakteristický pevný přízvuk, opozice délky samohlásek a specifická souhláska /ř/ (zvýšená alveolární vibranta).
Čeština je úředním jazykem Česka a Evropské unie.[2] V úředním styku lze češtinu používat také na Slovensku.[3]. Spisovný standard žádný zákon neupravuje, ale kodifikuje jej v praxi svými obecně uznávanými doporučujícími publikacemi Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky[4] a jejich schválením pro výuku i Ministerstvo školství.

Obsah

[skrýt]
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama