Nevěra

9. května 2011 v 13:11 | kaanni

Nevěra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nevěra je sexuální, resp. milostný poměr s partnerem mimo manželství nebo též mimo jiný dlouhotrvající vážný vztah, s nímž se pojí slib věrnosti.[1] Různí se pohledy na fyzickou nevěru a faktor citové angažovanosti. Starší pojem pro nevěru je cizoložství. Nevěra se odlišuje od polygamie, tj. souběžného legálního soužití jedince s více osobami (mnohomanželství).

Obsah

[skrýt]

[editovat] Kategorizace nevěry

  • Mimomanželský kontakt - jednorázová, primárně sexuální záležitost, často nahodilá, obvykle s nízkou emocionální vazbou
  • Erotické dobrodružství - déle trvající sexuální porozumění s vyšší mírou citové angažovanosti, něžností, avšak bez plánů společné budoucnosti
  • Mimomanželský vztah - dlouhodobý vztah se silnou citovou vazbou a potenciálním plánováním společné budoucnosti
  • Flirt - spíše příslib bez skutečného naplnění nevěry, koketování
  • Virtuální nevěra - sdílení sexuálních fantazií bez přímého sexuálního kontaktu
Šmolka dále uvádí též prostituci či swingování.[2] Kratochvíl rozlišuje nevěru souběžnou (nedostatečnost jednoho partnera pro naplnění pestrosti) a následnou (potřeba hledání stále něčeho nového).[3] Plzák dělí nevěru na sexuální a sociální, kterou myslí narušení společné péče o potomky, domácnost a sebe navzájem.[4]

[editovat] Nevěra v historii

Trestání nevěry (cizoložství)
Ve starověku se přístup k nevěře lišil podle společenské třídy. V horní vrstvě platila zásada "Ten, kdo obdaří svou knížecí potencí ženu z lidu, zušlechťuje. Avšak princezna, která se oddá muži nikoli rovnocennému, poškozuje vlastní rod." Ve střední třídě u muže záleželo na jeho příjmech, zda si mohl dovolit více žen, zato žena byla de facto považována za majetek muže a měla vychovávat jeho děti. V nejnižší vrstvě byla chudoba hlavním faktorem, pro nějž byla polygamie nedostupná. Starořecká společnost nebránila muži ve vydržování více žen v závislosti na jeho prostředcích, doma však měl mít ženu jen jednu. Starověký Řím na věrnosti důsledně netrval a sexuální život považoval za přirozené právo muže stejně jako ženy. Možnost adopce snižovala význam ženy pro reprodukci. Trpěna byla i prostituce.[5]
Křesťanství přišlo s tehdy netradičním důrazem na manželství a jeho nerozlučitelnost. Ve 12. století už nemohla být nevěra důvodem k rozvodu, přesto byla považována za těžký hřích. Zatímco světské společenství znalo jen nevěru ženskou (i s trestem smrti či zmrzačení), křesťanská církev odsuzovala i nevěru mužskou (s požadavkem pokání). Později se v některých oblastech i světské tresty rozšířily také na muže. Až do 16. století byla častým trestem tzv. ulička hanby, z níž bylo později možno se vykoupit. V 15. století docházelo pod vlivem důrazu na manželství i k omezování konkubinátu (nesezdaného soužití).[6]
S nástupem novověku došlo k výrazné tabuizaci sexuality a potlačení veškerých smyslových a erotických projevů. Oficiálně tolerována byla sexualita jen v manželství. Sex svobodných lidí byl trestán vykázáním z města či pokutou, manželská nevěra pak byla v protestantské Evropě důvodem k rozvodu, v katolických oblastech k rozluce od stolu a lože. I prostituce byla od 17. století stále méně tolerována.[7]
S nástupem průmyslové revoluce vliv církve na sexuální chování slábl. Náboženská doktrína se však přenesla do medicínské praxe, z hříchu se stala nemoc. I konec 19. století tak zdůrazňoval uměřenost a normálnost. Výzkumu sexuality se začal věnovat Freud, později Kinsey a další, docházelo tak k liberalizaci. Významným faktorem byla též probíhající ženská emancipace. Nevěra se stává tolerovanějším jevem (více v Evropě, zejména západní, zatímco v některých státech USA je věrnost dokonce zakotvena v právu, včetně postihů za její nedodržení).[8]

[editovat] Výskyt a názory v ČR

Kinsey ve svých průkopnických zprávách na poli sexuálního chování uvádí, že asi třetina mužů a pětina žen má někdy extramatrimoniální (mimomanželský) sexuální styk, přičemž další výzkumy uvádějí obdobná nebo vyšší čísla. V českých výzkumech sexuálního chování došli Weiss a Zvěřina ke zjištění, že téměř dvě třetiny ženatých mužů mělo během manželství mimomanželský pohlavní styk (64 % v roce 1993 a 63 % v roce 1998). Z vdaných žen uvedlo mimomanželský pohlavní styk 46 %, resp. 42 % respondentek. Muži uváděli průměrně kolem 6,4 partnerky (asi polovina maximálně 3 partnerky), ženy průměrně kolem 3,9 partnera (více než polovina maximálně 2 partnery). Ženy přitom mají tendenci spíše k dlouhodobějším mimomanželským vztahům, zatímco muži k více k vztahům příležitostným. Autoři usuzují, že vyšší počty nevěrných mužů jsou důsledkem jejich větší upřímnosti anebo možnosti, že by mnoho jejich styků proběhlo s neprovdanými ženami. Celkově vyšší počty nevěrných oproti zahraničním studiím přisuzují autoři liberálnějším postojům české populace k nevěře.[8]
Podle zprávy CVVM z roku 2003 32 % dotázaných považuje mimomanželské sexuální vztahy za špatné vždy a 38 % za špatné téměř vždy. Špatné jen někdy jsou pro 21 % a nikdy špatné pro 4 % dotázaných[9]
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Viollet Viollet | E-mail | Web | 9. května 2011 v 14:15 | Reagovat

Co všechno se z tý wikipedie zkopírovat nedá...

2 MišeL Stone MišeL Stone | Web | 9. května 2011 v 14:15 | Reagovat

Ahoj :) mám na teba prosbičku :( Prosím zahlasuješ za "MICHAELA"? http://topmodelshow3.blog.cz/1105/topmodel-tip-hlasovani Je to pre mňa dosť dôležité! :( Prosím :(

3 kaanni kaanni | Web | 13. května 2011 v 16:39 | Reagovat

Nedá máš pravdu ,ale není to všechno z wikipedie
A ted nemám moc času tak sre omlouvám ale odpověd zní ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama